Kytary americké značky Dean Guitars se postupem času staly společným jmenovatelem hudebního stylu zvaného „těžký kov". No, není ani moc divu. Díky signifikantním ostře řezaným rysům by tyto nástroje jazzmanům do ruky asi moc nepadly, uznejte sami. Zkuste si představit třeba Mike Sterna nebo Rudyho Linku s ostře řezaným „Véčkem" na bříšku. Nejde to, že? Ovšem se jmény kytaristů jako jsou Dave Mustaine, Eric Petersen (Testament), Michael a Rudolf Schenkerovi či zesnulý Dimebag Darell (Pantera, Damage Plane) je podobná imaginace podstatně přirozenější.
V kolekci této značky se však najdou i modely nesoucí standardní křivky moderních elektrických kytar. Jednou z nich je modelová řada Vendetta, z níž pochází i mnou testovaný nástroj. Spíše klasický tvar svého těla ovšem kompenzuje výjimečností v jiných oblastech své vizáže, ale pojďme pěkně popořádku… Máme tedy před sebou model s označením Vendetta Revenge, a to, že „Pomsta" je myšlena vážně, je jasné hned na první pohled…
Konstrukce
Tělo této šestistrunné elektrické kytary je vyrobeno z mahagonového dřeva (z kolika kusů bohužel výrobce neuvádí). „Stratotvar" těla naprosto zachovává podobný styl, jaký vidíte na nástrojích moderních značek á la Ibanez či Jackson. Jen není tak elektricky placatý, ale trochu vydutý jako třeba Gibson LP. Na mahagonovém těle je přiložena ještě vrchní javorová deska. Jako poznávací znamení firmy Dean v tomto případě vystupuje design hlavice, jejíž zakončení (nutno dodat, že v decentnějším provedení než u „deanovských véček") „kopíruje" rozevřená křídla z loga výrobce. Krk nástroje je též mahagonový, hmatník je vyroben z palisandru. Konstrukce kytary je „neck through body", tj. disponuje průchozím krkem. Toto řešení má blahodárný vliv na sustain nástroje.
Hmatník je bíle olemován a v příslušných polohách je zdoben značkami, které opět připomínají logo společnosti. Kromě speciální výložky dvanáctého pražce (o tom níže), nese hmatník ještě 24 perfektně začištěných a zabroušených pražců. Krk se k tělu připojuje na osmnácté poloze hmatníku, což zaručuje dobrou hratelnost i ve vyšších polohách. Ještě připomenu, že hlava krku je skloněna vzad a nese po každé své straně tři ladící strojky Grover. Kompletní mechanika tohoto nástroje je vlastně dílem stejného výrobce. Kobylka kytary je typu tune-o-matic a struny vedené přes její břity procházejí tělem nástroje. Takže další podstatný konstrukční detail, podepisující se na zvuku a délce sustainu. Struny jsou skrze tělo vedeny kovovými průchodkami, neničí tedy lak. Ladění oktáv na kobylce je celkem pohodlně přístupné a lehce ovladatelné. Poslední (téměř) mechanické prvky jsou dva kolíky na uchycení řemenu.
Image
Hlavní dominantou celkové vizáže nástroje je grafické provedení, respektive airbrush na jeho přední desce. Ten dal modelu Revenge jeho název, neboť srdce propíchnuté nožem na porážení slonů opravdu nenabádá k odpuštění. Ani trnová koruna a žhnoucí plameny rozhodně neinspirují k tvorbě po obláčcích plujících funky rytmů a nezvou do přátelské atmosféry jazzového festivalu. Jenže to ani nemají! Tatoo motivy lebek, květů, křídla potřísněná krví a nápis Revenge, provedený v jakési odrůdě švabachu, mají působit na múzy tvůrců ostrých kytarových riffů, potažmo (jako součást jejich image) na zrakové smysly uhranutých fanoušků. Celá grafika je vyvedena v oranžové barvě a na černém podkladu a je dílkem človíčka, který si říká Stephen Jensen (http://www.f3studios.com/). Americký designer, grafik a fotograf je autorem řady dílek spojených z hudebním průmyslem a kromě artworků na kytarách firmy Dean vytvořil i řadů CD coverů (například M. A. Batio (2005), Korn (1999)). Černá barva podkladu vlastně kryje kompletně celý povrch těla a krku (samozřejmě kromě hmatníku). Stejnými motivy je vyzdobena i hlava nástroje. Symbol propíchnutého srdce nožem najdeme ještě na jednom místě a sice na dvanácté poloze hmatníku jako orientační značku. Druhá oktáva má značku dvou nožů. Vše je velmi precizně provedeno, začištěno a vyleštěno. Stylový design nástroje doslova naplno umocňuje provedení ovladače hlasitosti a tónové clony. Otočné knoflíky ve tvaru kovových lebek s pronikavě červenýma a zářícíma očima jakoby metalovým kytaristům sípaly do oušek: „nezapomínejte na image…"
Elektronika a zvuk
Elektrifikaci nástroje zajišťují dva snímače typu humbucker bez jakéhokoliv označení. Řekl bych, že si je firma vyrábí sama. O ovladači hlasitosti a tónové cloně jsem se již zmiňoval a pro úplnost ještě zbývá zmínit třípolohový přepínač pro volbu signálu snímače, který se objeví na výstupní jackové samici, která je umístěna na lubu nástroje. Na kytaře jsou již z výroby nataženy poměrně kvalitní struny a tak je možné začít nástroj okamžitě prohánět (bez někdy nutného přezouvání celé sady strun).
Již na sucho kytara opravdu produkuje plný a dlouhý tón, frekvenčně celkem vyrovnaný. Vím, že to kolikrát nic neznamená, ale může to být známka jisté kvality. Po zapojení do aparátu se vše ukáže a prozradí… Čistý zvuk je posazen do nižších středních až basových frekvencí. Ovšem při určité korekční úpravě se krásně rozsvítí. Přepínám na zkreslení a snímač u kobylky. Plný, hutný a středový zvuk. Pravda, musím trochu přidat zkreslení, abych dosáhl zvuku, který lahodí mému uchu, ale to nevadí, pokud tato možnost je. Slabší snímač není v žádném případě špatný. Někdy je tato vlastnost ku prospěchu věci. Zvuk se neslévá do jedné nečitelné koule, ale pěkně artikuluje. A to je zrovna tento případ. Kdo chce, může přihodit polínko pod kotel zkreslení, a kdo chce čitelnější zvuk, naopak zavře kohout páry o něco více. Snímač u krku je klasicky vhodný pro sólovou hru, neboť produkuje krásně kulatý a plný tón. Ovšem i beglajt přes snímač u krku je občas „velký maso". :o)
Závěr
Made in Korea je nápis na zadní straně hlavy nástroje, v tomto případě neznamená podřadnou sérii špatně hrajících a hůře vypadajících nástrojů.
Ono se tam na dálném východě vyrábí prakticky všechno! Kytara splní nároky i náročnějšího uživatele. Samozřejmě nechám na uvážení každého z vás to, jestli na vás grafický design Revenge působí dobrým dojmem a vyvolává chuť po doplnění vaší pódiové image, nebo jej považujete spíše za kýč.
Neodpustím si ale jednu drobnost, která mě opravdu pobavila. Na zadní straně hlavy krku je kromě zmíněného nápisu Made in Korea a sériového čísla také nálepka s přeškrtnutou popelnicí.
Prosím vás, i kdyby se vám nástroj fakt nelíbil, což (pokud si jej koupíte) nepředpokládám, držte se etikety a nevhazujte ho tam! :o)
